Uivatel: Heslo:
Registrace Ztrta hesla

O nadìji


Nìkdy mám intenzivní potøebu ujasnit si význam nìkterých slov. Aktuálnì zkoumám nadìji a není to vùbec jednoduché.

Nad pekelnou branou v Danteho Božské komedii stojí nápis: „Vzdej se vší nadìje!“ Z toho je nadevší pochybnost jasné, že peklo je místem bez nadìje. V poslední dobì jsem nìkolikrát vypustila z pusy nìco jako „…to je teda peklo“, èímž jsem chtìla opsat míru trýznì a bolesti, která mi už pøišla nesnesitelná. Pletla jsem se. Bolest, a je sebevìtší, není peklem. Tím je beznadìj.

Ale co je to teda nadìje? Z teologického hlediska každý èlovìk pøi svém narození od Boha obdrží tøi božské ctnosti – víru, nadìji a lásku. Prostì takový základní balíèek Usmívající se. Ale ono to není tak jednoduché. Bùh nám tyhle dary nedá do kolíbky v krabièce pøevázané mašlí. Èlovìk po tìchto ctnostech musí nejdøív zatoužit. Uvìdomit si, že mu chybí a že to není dobøe. Zkrátka je do sebe nìjak nahustit. A to se nedìje vzduchem, ale Duchem svatým Usmívající se. A navíc to ještì není všechno. Nakonec se musíme s tìmi ctnostmi nauèit zacházet. Aktivovat je, kdykoliv je tøeba. Umìt je pøirozenì používat v každodenním životì. Jestli se teï ošklíbáte, jako že to je brnkaèka, tak si to pøi nejbližší pøíležitosti vyzkoušejte. Až budete mít pocit, že jste v samém ohnisku svìtového spiknutí, že melete z posledního a trable se na vás øítí ze všech stran, tak si zkuste aktivovat knoflík nadìje, že jako bude líp. Garantuji vám, že to ausgerechnet nepùjde. Ale dùležité je nevzdávat to a vìøit (což je sloveso opisující víru), milovat (je pro lásku) nebo aspoò doufat (pro nadìji).

Když už si tak hlavu lámu, vzpomnìla jsem si také na vìdecký pohled, protože i nadìje (ostatnì asi jako všechno na svìtì) byla podrobena vìdeckému zkoumání. Bádalo se na myši. Vìdci ji dali do baòky s vodou a èekali, za jak dlouho se utopí. Staèilo jí 8 minut. Tento èas byl zaznamenán, myš èíslo jedna pohøbena a pokus pokraèoval. Vzali druhou myš a tìsnì pøed osmou minutou, když už chudák spìla ke stejnému osudu jako myš èíslo jedna, ji vytáhli a nechali odpoèinout. Poté ji znovu šoupli do baòky s vodou, tentokrát s kusem døívka. Myška se na nìj vyšplhala a pøežila. Když si odpoèinula, sadistiètí vìdci ji nechali plavat potøetí a znovu èekali na její smrt. Místo poèáteèních 8 minut dokázala vìøit v záchranu (mìla nadìji, že ji opìt vyndají) a plavala celých 8 hodin!!! Tím je vìdecky potvrzeno, že nadìje nejen že existuje, ale má obrovskou sílu. Je to právì ona, která nás zvedá ze dna, dává sílu, aktivuje netušené, doufá v uzdravující moc našich duší a ukazuje svìtýlko na konci tunelu nebo cestu z lesa.

A co se o na nadìji nechá najít v citátech? Osobnì se mi líbí Kant a jeho „Proti trampotám života dal Bùh èlovìku tøi vìci - nadìji, spánek a smích“. Nadìji mít musím, protože jinak bych byla už jako myš èíslo jedna, dávno po smrti. Se spánkem to je horší. Já byla spáè. Usínala jsem kdykoliv, kdekoliv a za jakýchkoliv okolností. Kdyby se poøádala mistrovství svìta ve spánku, byla bych jasný vítìz. Dokázala jsem zaspat i nejdùležitìjší rande na svìtì Nevinný, natož nìjakou pozemskou trampotièku. No, ale asi jsem si toho daru dost nevážila, protože tuto schopnost jsem nìkde ztratila. Doufám jen (vidíte, zase slovo vyjadøující nadìji), že doèasnì, protože jako zpùsob øešení problémù to bylo geniální a taky není nad to se dobøe vyspat. Znáte to. Není spaní jako spaní …. No a smích? Tak o tom jsem si naopak vždycky myslela, že touto schopností nejsem nadána. Že nedokážu vážnou situaci odlehèit a zasmát se. Dnes vím, že dokážu a že to podobnì jako spánek funguje, a vám to v prví chvíli pøipadá jakkoliv nevhodné, nemístné nebo trapné. Ale tøeba se Kant mýlil a Bùh nás obdaøí buï spánkem, nebo smíchem. Ještì asi pøipadá do úvahy tøetí varianta, kdy èlovìk jaksi nedisponuje nièím. Ani nadìjí, ani spánkem a ani smíchem. No, ale to už jsme zase zpátky v pekle, kde být nechceme.

A na závìr ještì nìco poetického. Tak jako nadìjnì. Znám i beznadìjné básnièky, ale to zas až se nìkdy budu nimrat v beznadìji Mrkající .

Radka Zadinová: Pro tebe

Nabízím ti srdce svoje

Vezmi ho k sobì do dlaní

Jen vejdi ke mnì do pokoje

A zbav mì toho èekání

Nabízím ti svoji duši

Upíšu se na sto let

Jen ïábel sám teï asi tuší

Co budu muset vytrpìt

Nabízím ti všechna slova

A nìmá budu radìji

A udìlám to klidnì znova

Jen pro tu chabou nadìji

Publikováno na Ženy s.r.o. ZDE