Uivatel: Heslo:
Registrace Ztrta hesla

Mlèeti zlato???


K posledním blogùm mì inspirovali mí studenti a není tomu jinak ani teï. V hodinách rodinného práva probíráme manželství, rodièovství, rozvod, spoleèné jmìní, formy náhradní rodinné péèe, výživné aaaaa … prostì všechno, co s rodinným právem souvisí.

Studenti mají rádi pøíbìhy ze života nejlépe s ponauèením. Jenže kde je poøád brát a nekrást Usmívající se. Nicménì, v souvislosti s uzavøením manželství mi pøece jeden zajímavý na mysli vytanul. Pro poøádek podotýkám, že jsem nebyla ani aktérkou a dokonce ani nikterak zúèastnìnou osobou. Ovšem byl to takový náøez, že se to dostalo i k mému sluchu, aèkoliv drby nebyly, nejsou a nebudou mùj kobylek Mrkající .

------------------------

„Pohni si nebo nestihneme to nejdùležitìjší – spoleèné, dojemné, nádherné, ANO. A mohl by sis ze svého nejlepšího kamaráda vzít pøíklad a …“

„Prosím, o tom se teï nebudeme bavit. Jdeme na svatbu a tu si taky užijeme bez JAKÝCHKOLIV nejapných pøipomínek a poznámek. Ano? Mám hlad, že by jeden pad. Snídani jsem schválnì vynechal. Svatební hostina ....hmmmmm, jak já se tìšíííím.“

Hurá, nemusíme hledat místo k parkování, skoronovomanžel myslel jak vidno na všechno, takže v pohodì docházíme ke kostelu a necháme se organizovat. Družièky, rùžièky, serepetièky … bože … co ještì Zamraèený !

„Haló, haló …. vìnujte mi chvilku pozornosti,“ mùj nejlepší kamarád a ženich v jedné osobì v luxusním ohozu mává na svatebèany zalepenými obálkami a organizuje nìjakou jistì bájeènou, svatební opièárnu Pøekvapený. Což o to, vkus a cit pro dramatièno se mu nikdy nedal upøít, ale asi mu už z toho taky hráblo. Ne, ne, neeeee!!! K takovému cirkusu mì nikdo, nikdy nedonutí. Ani pod drogama!

Prosím všechny o spolupráci. Je to trapnì jednoduché. Každému páru dám jednu z tìchto obálek, které otevøete, až k tomu dám pokyn. Jasný? Døív ne. Zkazili byste pøekvapení Pøekvapený , na kterém usilovnì pracuji už nìkolik dnù, a to urèitì nikdo z vás nechce.

Zbláznil se fakt definitivnì? To s tím musí otravovat akorát pøed vraty kostela? Nemùže poèkat tøeba až po obìdì? Má tušení, že mùj žaludek mùže pøehlušit i varhany, jestli nedostane urychlenì polévku s játrovými knedlíèky a tradièní svíèkovou minimálnì se šesti? Má nìkdo za kamaráda takovýho vola? To bych chtìl vidìt. Na Lenku se radši ani nedívám, protože její rozechvìní, dojetí, sentiment a nìmou výèitku v oèích nemùžu teï ani vidìt. Popadneme svou obálku a usazujeme se do lavic. Ale musím uznat, že svatba v kostele má své kouzlo. Pozoruji novomanžele, svìdky a výjimeèná, sváteèní atmosféra pomalu doléhá i na mì. Nevìsta je jedním slovem božská, i když nervozita je na ní znát. Ženichovi nevidím do tváøe, což je škoda, a tak mi pohled sklouzne na jeho svìdka, tøetího do naší trojice. Nenápadnì na nìj kývnu a spiklenecky mrknu. Známe se od mala a jeden bez druhého a tøetího nedáme ani ránu. Na støední jsme založili kapelu, a i když jsme se po vysoké rozdìlili, když se Pavel rozhodl do toho praštit, bylo jasné, že mu to jeden z nás dvou odsvìdèí. Z mých myšlenek mì vytrhují slova knìze:

„…láska je trpìlivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná neèestnì, nehledá svùj prospìch, nedá se vydráždit, nepoèítá køivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. A se dìje cokoliv, láska vydrží, láska vìøí, láska má nadìji, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne…. Amen. Pokud má nìkdo námitku, aby tito dva nebyli oddáni, a promluví nyní, nebo a mlèí navždy….“

Pøesnì tohle je místo, které na svatbách nesnáším. Pøijde mi alibistické a patetické a teatrální a zbyteèné a trapné a ..... Kromì Jany Eyerové a Slunce sena a pár facek, jsem nikdy nezažil ani neslyšel, že by nìkdo pojal touhu zrovna v kostele v této chvíli fušovat faráøi do øemesla.

„Teï je ta správná chvíle, rozlepte obálky,“ zazní od oltáøe. Pavel se otáèí k užaslým a nic nechápajícím svatebèanùm. Udivenì se po sobì díváme, krèíme rameny, kroutíme hlavami, roztržitì hledáme založené obálky a ...... pomalu je rozlepujeme.

Ne. Ne. Neeeee……

Ježišikriste …

Ty vole … Pøekvapený

Panebože … ty to vidíš,

ozývá se støídavì ze všech kostelních lavic a k tomu pláè, lkaní, zdìšení, údìs, hrùza, mdloby obou matek, nadávky zhrzených otcù … Zamraèený Rozpaèitý Plaèící Zamraèený Plaèící a do toho stále nic netušící (i když kdoví) nevìsta, svìdci a faráø. Nikdy jsem si neuvìdomil, že dusno se rodí ve vteøinì a roste geometrickou øadou.

Zuøivì trhám tuhou obálku, Lenka mi oèima visí na rukou, až na nás vykouknou fotky se šastnou nevìstou. Pøistiženou inflagranti se svìdkem. Tìžce inflagranti. Šlápnul vedle

Kurva. Kurva. KURVA!!!!! S mrazením v zádech a obavách zírám støídavì na ženicha a svìdka. Možná si faráø nakonec jenom pøehodí svatební a pohøební projev Nerozhodný , jestli se Pavel neudrží a z živého svìdka udìlá mrtvolu nebo by se mohli ti dva prohodit a svatbu normálnì dojet. Vtip Zamraèený .

„Tím je øeèeno vše. Mlèet navždy rozhodnì nebudu ani dìlat ze sebe vola,“ øekne ženich do toho všeobecného chaosu tak nìjak mimochodem, mine konsternovanou nevìstu i svìdka a odchází od oltáøe. Faráø ze sebe od té nablblé otázky ještì nevydal ani hlásku. Dobøe mu tak. Nemá se ptát na pitomosti.

Zùstavší dvojice pøed oltáøem jakoby zkamenìla (èi zcepenìla strachem) a tvoøí bizarní sousoší: Mohlo by nést název: Neprovdatelná.

Popadnu Lenku za ruku a mlèky odcházíme také. Tady už dneska rozhodnì najíst nedostanu.

---------------------------------

A to slibované pouèení? To nechám na každém z vás.

Kamarád, který mi ten pøíbìh vyprávìl, od té doby nepodceòuje snídanì. Nikdy Mrkající.

Ženich? Ten nejdrsnìjším zpùsobem zjistil, že kamarád má taky rád. I ten nejlepší. Zamraèený

Nevìsta? Tøeba už nikdy v životì nebude lhát. Lež má krátké nohy a ji dovedla do dost prekérní situace Zamraèený.

Svìdek? Tak ten se mùže jít obìsit do rybníka nebo si s Tomášem Klusem prozpìvovat: Nebudu vám lhát, našel jsem pravdu v chlastu. Nebudu vám lhát .... úplnì na dnì Usmívající se

A pan faráø? Že by na vlastní kùži okusil pøísloví: na blbou otázku blbá odpovìï? Nebo tøeba do kázání pro pøíštì zamontuje i jeden z Murphyho zákonù:

Láska je, když žena nikdy nedostane to, co oèekává, a muž nikdy neoèekává to, èeho se mu dostane. Usmívající se

A my všichni ostatní? Nenávist, msta a ponížení problém nikdy nevyøeší. Naopak. Zadìlají ještì na mnohem vìtší.

Publikováno na Ženy s.r.o. ZDE