Uivatel: Heslo:
Registrace Ztrta hesla

Nejsem cvok, jen nejezdím na mrtvém koni!


Poslední dobou pøemýšlím jako blázen, jestli nejsem blázen, když nìkteré situace (vlastnì asi všechny), øeším jako blázen Usmívající se. Pøedstavte si, upøednostòuji pravdu pøed lží!!!! Omluvu pøed výmluvou. Pøímost pøed pøedstíráním. Asertivitu pøed manipulací. Štìstí pøed trápením. Vášeò pøed rezignací a nudou. Lásku pøed vyhoøením. Život pøed pøežíváním. Zkrátka živé konì pøed mrtvými. Smìjící seSmìjící seSmìjící se . Regulérní cvok. Myslela jsem si.

Nepøeposílám ani nerecykluju maily, ale v tomto pøípadì udìlám výjimku. Díky jednomu, který se podrobnì zabýval ženami, jejichž vášní je jízda na mrtvém koni, jsem totiž pochopila, proè tyto ženy nechápu a nikdy jim neporozumím. Já a mrtvý kùò????? Tak to fakt neeeee!!!! Mrtvolky neberu. Nikdy. Že nerozumíte?

Pøísloví Indiánù z kmene Dakotù prý øíká: „Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni.“ Úžasný

Tak to je høebíèek. Poklièka na hrnec. Svatá pravda. Efektivní zpùsob žití, který umožòuje rychlé zmìny. A já byla v minulém životì urèitì Indiánka. Když totiž zjistím, že jedu na mrtvém koni, sesednu. Okamžitì a ostøelhbitì. Lež, výmluvy, pøedstírání … netoleruji. Zjistím-li jen pokus o manipulaci, konèím. Nenávidím manipulátory a opovrhuji jimi. Nuda a nezájem je pro mì plíživý zabiják èehokoliv, takže pryè od nich … Jinak øeèeno, nebojím se rychlých a ostrých øezù, životních zmìn, pokud k nim mám dùvod, by jsou v té chvíli pro okolí sebenepochopitelnìjší. Pøedstava, že bych pokraèovala životem na mrtvole nebo s ní po boku, mi totiž nedìlá vùbec dobøe. Minulý týden jsem v úžasu poslouchala kamaráda (žádného blba podotýkám), když mi zdùvodòoval svoje rozhodnutí, které se èasem ukázalo stejnì jako mimoøádnì špatné, pokraèovat v jízdì na mrtvém koni svého manželství:

„Víš jak to bylo strašné????? Volali mi známí, že jestli odejdu, škrtají si mì ze seznamu kamarádù Zamraèený .“

Nevím, jestli sním èi bdím, když slyším podobnou nehoráznost. Tohle se stát mi, tito „známí“ by už nebyli na seznamu mých kamarádù a ne proto, že by si mì škrtli oni, ale já sama bych použila ono slavné „mažu tì“. Víte kolik je na svìtì lidí, kteøí vás budou mít rádi bezpodmíneènì? Hodnì LíbajícíLíbajícíLíbající. A pøitom váš „seznam“ je zaplnìný tìmito rádobykamarády, kteøí vám bez hanby diktují, jak máte žít! Co máte dìlat!!! Co je pro vás správné a nejlepší. Dìs bìs!!!!! Není nic pøíšernìjšího, než žít život podle toho, co si myslí ostatní – rodièe, partner, dìti, pøátelé, nepøátelé, uèitelé, sousedi, známí, kamarádi, rádobykamarádi … Já svùj život nežiju podle toho, jak mi ho nalajnují druzí. V tomhle jsem typický Lev. Lvy totiž nezajímá, co si o nich ovce myslí Úžasný . Tohle nemá nic spoleèného s bezohledností, neúctou nebo pøezíráním. Jen mi nepøijde trapné, ani blbé, ani smìšné dìlat vìci podle sebe. A je mi úplnì jedno, jestli to je neobvyklé (kdo tady urèuje hranici obvyklosti?), nebezpeèné nebo jestli mì budou nìkteøí pomlouvat. Sami majíc vìtšinou máslo na hlavì. Nikdy nesvaluji vinu na druhé za to, že nemám, co chci, nedìlám to, po èem toužím, že jsem se obìtovala pro jiné, zatímco jsem mohla tohle, támhleto, toto.

"Kdybych já si tenkrát vzala Pištu Hufnágla ....."

"Kdybych nesedìla doma a nevychovávala TI dìcka, kde já jsem mohla dneska být ......"

"Taky jsem mohla studovat vysokou školu, ale obìtovala jsem svoji kariéru té tvé ....."

Kdyby chyby. Nebo taky pozdì bycha honit. Pøípadnì jaký si to udìláš, takový to máš. Já jsem už dávno pøevzala odpovìdnost za svùj život. Když totiž neovládáte vlastní problémy, zaènou ony ovládat vás. Nic mezi tím neexistuje.

Mozek je zvláštní útvar. Údajnì nám jím dennì proletí 60 000 myšlenek. Kristepane!!!! Smìjící se Velkou èást života jsem se uèila umlèovat negativní myšlenky. Ty, které mi našeptávají, jak nìco neudìlat, vyhnout se, vylhat se, podezírat, nevìøit. I když je to èasto dooooost tìžké. Hlavnì pøemlouvání vstát ráno, když se mi nechce vylézt z postele a ještì bych si dáchla, to mì stojí dìsnì sil Smìjící se. U neproduktivních (stagnujících, negativnì naladìných … lidí) funguje zákon vítìzství negativních myšlenek. I kdyby mìli 59 999 pozitivních myšlenek dennì, jedna NE myšlenka je všechny pøebije. A já nechci být svým vlastním vìznìm. Nechci být svázána svými pøedsudky, strachy, domnìnkami, nevírou, nedùvìrou ..... Nechci a nejsem.

Jenže ne všichni jsou za Indiány nebo Lvy a možná proto si v pøípadì rozhodování dovolují luxus „beze zmìn“, a tak dùsledkem bývá hned nìkolik mrtvých koní v jejich stáji. Lpí na minulosti, neumí promyšlenì riskovat, snaží se zavdìèit všem kromì sebe, zachovat dekórum, idealizují si svùj sebeobraz, bojí se samoty a zmìn. A to tak hroznì, že radš dál životem cestují bok po boku s mrtvolkou. Hlavnì ženy jsou v ježdìní na mrtvých koních mistrynì svìta.

ZJISTÍ-LI ŽENA, ŽE SEDÍ NA MRTVÉM KONI, KTERÝ JE JÍ VELMI DRAHÝ, TAK…

• tvrdí, že kùò je stále živý a pouze má špatné období
• diví se, protože ten kùò pøece vždycky jezdil
• setrvává, protože co by tomu øekli ostatní jezdci na mrtvých koních
• setrvává ze soucitu k mrtvému koni
• snaží se uvìøit, že je lepší mrtvý než žádný kùò
• s kamarádkami vymýšlí, jak oživit mrtvého konì
ptá se kamarádek, jak ony samy jezdí na mrtvých koních Smìjící se
pøesvìdèuje sebe a okolí, že tento kùò je jí osudem urèený, a živý nebo mrtvý Smìjící se
• vyvíjí smysluplné aktivity, aby nemusela na svého mrtvého konì myslet
• nakoupí lepší potravu a doplòky do stáje a snaží se mrtvého konì oživit
• absolvuje pokroèilý kurz jezdectví se specializací na jízdu na mrtvém koni
• zvažuje pro a proti života s mrtvým konìm
porovnává prùbìžnì s ostatními, jak hodnì je její kùò mrtvý
• upraví kritéria urèující, zda je kùò mrtvý
• zaplatí vìštkyni, aby pøedpovìdìla další osud mrtvého konì
• jde na terapii, k léèiteli a na kurz, aby pochopila svého mrtvého konì
• køísí svého mrtvého konì k životu, protože vzdávat se èlovìk nemá, když mu o nìco jde
prohlásí, že žádný kùò nemùže být natolik mrtvý, aby se na nìm nedalo ještì chvilku jezdit Smìjící se
prohlašuje, že se jí noha zasekla ve tømenu a nemùže z mrtvého konì sestoupit Smìjící se
• prohlašuje, že si na mrtvém koni vždycky pøála jezdit
• vyhrne si rukávy a nosí mrtvého konì sama
• trpìlivì èeká, až se kùò sám zvedne

Když jsem to èetla poprvé, moc, opravdu moc jsem se smála, protože mi to pøišlo jako skvìlá nadsázka, která nemá s životem nic spoleèného. Dneska se už nesmìji. Tohle je totiž smutná realita dnešních dnù. Ne proto, že èas od èasu všichni jedeme na mrtvém koni, ale že tak nìjak už ani neumíme jinak ZamraèenýZamraèenýZamraèený

Zpìt na zaèátek. Dneska vím, že nejsem blázen. Jen nejezdím na mrtvých koních. Má to jednu obrovskou výhodu. Mùj život nestagnuje. Je neustále v pohybu. Živoucí. Opravdový. Raduji se z každého rána, z každého setkání, ze všech pøátel, které mám kolem sebe, z lásek, jež mì v životì potkaly, z posedlostí, kterými jsem byla obdaøena. Jsem otevøená zmìnám a novým cestám, což je nedocenitelná deviza. Ano, dìlám chyby (ostatnì jako každý), ale život nepøišel s návodem.

P.S: A ještì nìco. Každá mrtvola se èasem zaène rozkládat a smrdìt. Nesnesitelnì. Zvyknout si na ten pøíšerný smrad se snad dá, ale žít v tom dnes a dennì, tak to musí být teda chu.

Publikováno na Ženy s.r.o. ZDE